Do Minneapolis jsme s Mirkem přiletěli z New Yorku v pátek odpoledne. Ubytovali jsme se na koleji a rovnou vyrazili běhat - na kopeček s rozhlednou Witch's Hat. Vrátili jsme se těsně před vypuknutím silné bouřky. Ráno jsme viděli spoustu polámaných větví spadlých na zem či na auta. Jeden pán mi o pár dní později v MHD říkal, že to byla finančně nejdražší bouřka, jaká se kdy v Minneapolis vyskytla. Nám se na koleji nic nestalo, kromě toho, že jsme zjistili, že nemají deklarovaný ping-pongový stůl a nemají ani ledničku. Takže jsme za ledničku prohlásili jeden volný pokoj a zapnuli tam klimatizaci na maximum. Celkem to fungovalo. Ještě jsme šli trochu nakoupit a já jsem začal dělat plakát, týkající se jednoho tématu, na kterém teď pracuji.
V sobotu jsme pracovali a ve čtyři hodiny jsme měli schůzku s Jia-Liangem Le. To je ten Číňan, se kterým už několik let spolupracuji a za kterým jsme sem jeli. Pozval nás na večeři k sobě domů, a tak jsem opět viděl jeho dům. Bohužel, ani jemu se nevyhnula bouřka a zlomilo mu to dvě velké větve před domem. Bude je muset na vlastní náklady odklidit. Grilovali jsme a Jia-Liang se svou ženou Mňau nám povídali o jejich výletu na Grand Canyon, o jejich dceři Melody, o studiu Mňau a podobně. S tou jejich dcerou je to vůbec zajímavé. Myslím, že je asi rok a půl stará. Když jí byl jeden rok, odjela s prarodiči na půl roku do Číny. Jia-Liang s Mňau zůstali v Minneapolis sami. Dva dny po té sobotní večeři, tedy v pondělí, se měla Melody vrátit. Hodně se na ni těšili. Z toho, co mi pozdějí říkal Jia-Liang, usuzuji, že ten přílet byl kvůli časovému posunu hodně náročný. Po sociálních tématech jsme si vzali slovo my, muži, a dlouho diskutovali sociálně-pracovní témata. Tedy různé profesory a jejich přednášky, naše pracovní úspěchy a neuspěchy a podobně. Na kolej jsme přijeli strašně přejezení a rovnou jsme šli do postele. Já jsem si ještě četl knihu (Arrowsmith), co mi dala Petra. Na každou cestu mě teď vybaví nějakou literaturou a já jsem s jejím výběrem moc spokojený.
Neděle padla na dopolední práci a odpolední nákup v Home Depot (americký Hornbach), Target (různé oblečení, hračky, nádobí) a Rainbow (potraviny). V pondělí jsme se soustředili na práci, konzultovali s Jia-Liang(em) a konečně šli zase běhat. Trochu jsme to ale přehnali a byli jsme dost hotoví.
Dál se vlastně nic moc zvláštního nedělo, kromě práce, konzultování s Jia-Liangem, běhání a čtení. Dočetl jsem Arrowsmithe a v antikvariátu si koupil Foucoltovo kyvadlo. Docela mě to chytlo. Ve středu jsme na chvíli šli do centra na procházku, já jsem pak ještě jel na Fort Snelling koupit Václavovi plastové vojáčky. Ve čtvrtek večer jsme s Mirkem sledovali film Once (ten s Glenem Hansardem a Markétou Irglovou). Je to celkem romantika, a tak jsme asi při vypůjčování a vracení filmu vypadali jako párek uvažující o registrovaném partnerství.
Většinou jsme si vařili sami v kuchyňce na koleji, někdy jsme šli do řecké restaurace na cosi jako gyros. Měli jsme totiž slevové kartičky a platili jsme jen 50%. A navíc to bylo celkem dobré. V pátek nás na oběd pozval Jia-Liang. To jsme šli do čínské restaurace. Dal jsem si kung-pao z mořských plodů. Myslel jsem, že mi čínská kuchyně chutná. Ale asi jen taková evropsko-čínská. Tohle bylo už čínské trochu moc. Se skřípěním zubů a s pocitem, že zase nezvládám společenské obědy, jsem to naštěstí nějak snědl.
Doma mě teď kromě dětí a Petry čeká spousta práce. Zítra (v pondělí) jedeme dopoledne vybírat umyvadlo, vanu, kachličky a další věci do koupelny. V úterý dopoledne potom přijde řemeslník na domluvu ohledně té koupelny. Navíc musím ještě vytisknout ten plakát o tom, co dělám a odnést ho na strojní fakultu. Ve středu ráno už budu v autobusu do Vídně. Jedu totiž jako člen komise na doktorskou zkoušku jednoho kluka v Seville ve Španělsku. Známe se z pár konferencí, oslovil mě a španělská strana platí všechny výdaje. Vrátím se v pátek v noci, a v sobotu ráno už chceme jet s Petrou a s dětmi na Stálkov, podívat se na tábory a na slavnostní oheň. Teprve v neděli večer po návratu se to uklidní. Petra pak ale od úterý jede na tábor s dětmi (sama), takže ještě budeme v pondělí balit.
Děkuji za podpůrné emaily. Těším se na shledání.
Honza
